Součást série o stavbě cz-agents → pod kapotou

Česká republika má překvapivě dobrá otevřená data. ARES drží firemní data, ISIR insolvence, ČNB kurzy a měnové statistiky, ADIS spolehlivost plátců DPH, OFAC a EU sankce přes ESMA. Vše veřejné, vše bezplatné, vše dostupné někomu, kdo umí HTTP request.

Problém je, že „někdo, kdo umí HTTP request" v roce 2026 nezahrnuje typického developera, který staví AI agenta. A už vůbec ne LLM, který má agenta řídit. Máme data. Chybí nám rozhraní.

Co konkrétně bolí

Uvedu tři příklady z různých státních registrů. Nechci si tím stěžovat, ale ukázat, že nejde o ojedinělé problémy.

ARES. Vrací různé XML struktury pro různé právní formy. S.r.o. má jinou strukturu než akciovka, fyzická osoba podnikající jiný než spolek. Pole, která u jednoho typu existují, u druhého chybějí bez varování. Žádná dokumentace k tomu, jaká pole platí pro jaký typ — zjistíte to tak, že vám to v produkci spadne. Endpoint se měnil několikrát, breaking changes vyšly bez release notes. Pole se přejmenovávají bez oznámení. Provozovatelé návazných nástrojů se to dozvídají z chybových hlášek od uživatelů.

ISIR. Insolvenční rejstřík má rozsáhlý WSDL kontrakt bez příkladů volání. Žádný sandbox. Žádný test endpoint. Když chcete napsat klient, máte dvě možnosti: hodiny luštit XSD schémata, nebo zkoušet to v produkci a doufat, že vás kvůli rate limitu neodříznou. Pro malou firmu, která to potřebuje jednou za rok pro compliance, je to tříden práce, ne odpoledne.

ČNB. Denní kurzy se exportují jako CSV. Formát neměnný od roku 2003 — což zní jako stabilita, dokud si nevšimnete, že je středníky oddělený, používá českou desetinnou čárku a kódování Windows-1250. Žádný JSON endpoint, žádné OpenAPI. Když jsem si tahal kurzy do @czagents/cnb, parser zabral hodinu — ne proto, že by bylo CSV složité, ale proto, že každý jazyk se s Windows-1250 v UTF-8 světě pere jinak.

Tohle nejsou bugy. Tohle jsou návrhová rozhodnutí z doby, kdy konzument státních dat byl člověk s prohlížečem nebo účetní program v Microsoft Accessu. Ten svět zmizel.

Estonsko jako referenční bod

Estonsko se v debatě o e-government vytahuje natolik často, že se z něj stalo klišé. Ale stojí za to se podívat, co konkrétně udělali jinak — a co z toho je přenositelné.

X-Road běží od roku 2001. Není to centrální databáze — je to federovaná vrstva pro výměnu dat mezi registry. Každý registr drží data, X-Road je transportní vrstva s podpisem, audit logem a standardním kontraktem. Klíčový detail: standardní kontrakt. Když jako developer chcete data z obchodního rejstříku, populačního registru nebo katastru, mluvíte stejným protokolem se všemi. Schéma se liší — protokol ne.

eID řeší souhlas. Estonský občan dává souhlas s tím, aby konkrétní služba četla jeho data z konkrétního registru. Audit log mu pak řekne, kdo se na jeho data dotazoval. Tohle se v ČR řeší přes datovku a BankID, ale jako developer mám dojem, že to není cíleně navržené pro vývojáře třetích stran.

EU DESI index dlouhodobě řadí Estonsko mezi evropskou špičku v digitálních veřejných službách. Přesná čísla se mezi zdroji liší, ale řád je jasný — výrazně víc, než kde je dnes ČR.

Co je přenositelné: standardní kontrakt napříč registry, dev portal s aktivní údržbou, sandbox s testovacími daty, společné schéma entit (jedna definice „firmy", „osoby", „adresy" napříč registry).

Co přenositelné není: Estonsko mělo dvacetiletý náskok. 1.4 milionu obyvatel je jiný řád komplexity — méně edge cases, méně legacy systémů, méně institucionálních zájmů. A měli tabula rasa po sovětské éře — nemuseli respektovat třicet let nakupené legacy infrastruktury. To Česko nemá a mít nebude. Kopírovat Estonsko 1:1 nedává smysl. Učit se z jejich přístupu ano.

AI agent mění požadavky

Tohle je důležitější než porovnávání s Estonskem, protože to je trend, kterému se nikdo nevyhne. eGovernment v ČR (i v Estonsku) byl historicky optimalizovaný pro občana s prohlížečem nebo pro instituci s tlustým klientem. To bude pořád potřeba. Ale rychle přibývá další konzument: LLM agent.

Co LLM agent potřebuje, co lidský konzument neřešil:

Vznik DIA (Digitální a informační agentura) v roce 2023 je dobrý signál. Konsolidace digitálních služeb pod jednu střechu byla nutná. Co ale zatím v komunikaci DIA chybí, je vrstva zaměřená na vývojáře. Strategické dokumenty, koncepce, RIA analýzy ano. „Tady je sandbox, tady changelog, tady semver na endpointu, tady contact pro developery" — to zatím ne.

Praktická východiska

Tohle není problém, který se vyřeší jedním ministerským usnesením. Ale taky to není problém, který by vyžadoval revoluci. Konkrétní kroky, které jsou v dosahu:

REST + JSON wrapper nad existujícími SOAP/CSV endpointy. Nemusí se rušit SOAP — stačí přidat REST vrstvu vedle. To je infrastrukturní práce v řádu měsíců, ne let. ARES už něco podobného má (REST API zveřejněné v posledních letech), ale nepokrývá všechno a chybí mu jednotná konzistence napříč právními formami.

Dev portal na sjednocené doméně. Něco jako developers.gov.cz. Centrální místo s dokumentací všech státních API, příklady volání, sandboxem, OpenAPI specifikacemi, statusem služeb a changelogem. Nejen seznam endpointů — skutečný developer experience.

Sandbox s testovacími daty. Vyhradit instanci ARES/ISIR s reprezentativním vzorkem testovacích firem a insolvencí, ke které mají developeři přístup bez registrace nebo jen s e-mailem. Otestovat klient před tím, než ho pustím na produkci.

Semver + 6měsíční deprecation notice. Když chcete změnit schéma, oznámíte to v changelogu, držíte starou verzi paralelně 6 měsíců, klienti mají čas migrovat. Standardní postup u všech vážných API providerů.

Standardizace společných entit. Firma, osoba, adresa, IČO, právní forma — všechny státní registry by měly používat stejnou definici. Dnes má každý registr svoji.

Tohle není revoluce. Tohle je obyčejná údržba 21. století.

Co s tím dělám

Mezitím, dokud se infrastruktura nedotáhne, stavím cz-agents.dev jako adaptační vrstvu. Open-source MCP servery, které sedí mezi LLM agentem a státními registry. Normalizují schémata, převádějí CSV na JSON, drží stabilní rozhraní, vrací strukturované chyby, řeší rate limity.

Není to konkurence státu. Je to most. Když stát jednou bude mít API zaměřené na vývojáře, tahle vrstva zmizí — nebude potřeba. A bude to dobře. Do té doby je jeho existence jediná cesta, jak připojit AI agenty na česká data, aniž by každý vývojář strávil týdny luštěním WSDL souborů.

Tři konkrétní výzvy:

Máme data. Estonsko nám ukazuje, že rozhraní jde dohnat. AI agenti tlačí na to, aby se rozhraní udělalo pořádně. Zbytek je provedení.